HOWARD PHILLIPS
LOVECRAFT |
Životopis a průvodce
Necronomiconem
1890-1937
Howard
Phillips Lovecraft se narodil 20. srpna 1890 v Providence na Rhode
Islandu, kde prožil až na dva roky strávené v New Yorku a Nové
Anglii celý svůj život. Mnohé z jeho fiktivních příběhů se
odehrávají v teritoriu jeho rodné oblasti. Už v ranném věku čtyř let
začíná s četbou a jeho prvními knihami se stávají díla Julese Vernea
a bratří Grimmů, které brzy doplnil řeckými a římskými mýty a
seznámil se georgiánskou poezií 18. století, která se stala vzorem
pro jeho básnickou tvorbu. V sedmi letech se H.P.L. seznamuje s
Poem, jenž ho inspiruje k prvním povídkám a později tuto okolnost
sám označuje jako "počátek svého pádu", čímž má na mysli, že od
tohoto okamžiku nikdy nemohl sledovat krásu života, aby si též
zároven neuvědomoval hrozbu smrti. Ve věku desíti let začíná
Lovecraft obvjevovat vědu a zamilovává si astronomii, ze které
později tak často čerpal vesmírné motivy, charakterizující jeho
tvorbu. Dalších deset let napsal několik astronomických studií,
které publikoval v místním tisku a zabýval se rovněž i
chemií. Celý svůj život trpěl
různými nemocemi, bolestmi hlavy, nervozitou, únavou (projevující se
během jeho školní docházky) a nakonec i nervovým zhroucením, díky
jemuž nepostoupil ze střední školy na universitu. Za své samoucky
získanévzdělání mohl děkovat především rozsáhlé knihovně svého
dědečka Whippleho Phillipse, často své přátele ohromoval svými
rozsáhlými vědomostmi a dobrou pamětí. Spisovatelské sklony v
Lovecraftovi zažehly i nepříznivé rodinné okolnosti. Otec, Winfield
Scott Lovecraft, vykonával povolání cestujícího obchodního zástupce
a zemřel, když bylo malému Howardovi osm let.
Jako příčina
je udáván silný alkoholismus a syfilis. Po pěti letech strávených v
ústavu umírá i jeho matka, Sarah Susan Phillipsová (1921). Není tedy
divu, že několik příběhů začíná Lovecraft, stejně jako Poe, obavou o
své duševní zdraví, jež by mohlo být dědičně narušeno. Howardovy
noční můry začínají přibližně dva roky před otcovou smrtí, po
babiččině pohřbu, kdy celý zbytek rodiny propadá zoufalství a
depresím a také dědečkova smrt rodinné pohodě příliš nepomohla,
neboť zanechala celou Lovecraftovu rodinu ve značné finanční
tísni.
Lovecraftovi
předkové z otcovy strany byli na Rhode Islandu starousedlíci,
vyhlášení poloincestními manželskými svazky a tuto inspiraci
dědičností a degenerací je možné vysledovat rovněž i v některých
příbězích. V roce 1914 Lovecraft
začíná vydávat své básně, inspirované význačnými mistry 18. století
jako Pope, Johnson, Thomas
Gray, James Thomson a takzvaným stylem doby královny Anny, (další
rozpoznatelný vliv na něj měli Poe, E. A. Robinson, C. A. Smith a
Donald Wandrei) a během roku 1917 se Lovecraft poprvé od dob mládí
vrací k psaní fikce. Následujícího roku přidává i duchařské historky
v nichž i nadále pokračuje, z nichž je několik možno nazvat hororem.
Za jednu z nejvýznamnějších je považována povídka "Uvězněn s
faraony", napsaná r. 1924 (věnována iluzionistovi H.
Houdinimu). Přibližně v roce 1919
objevuje spisy Lorda Dunsanyho, kterého považuje okamžitě za
zpřízněnou duši. Aby si vyslechl Dunsanyho předčítání, cestoval až
do Bostonu a po několik dalších let byl silně ovlivněn jeho vzorem
(z tohoto období můžeme uvést např. "Bílá lod" -1919-, "Stříbrný
klíč" -1926- a "Snové putování k neznámému Kadathu"
-1927-).
V roce 1923
čte Lovecraft poprvé Arthura Machena, který se stává jeho posledním
největším literárním vzorem. Nebylo to ani tak pro Machenův
překombinovaný a obtížně sledovatelný styl, ale spíše pro jeho
nesmírnou citlivost k opakujícímu se tématu, jakým je dávno
zapomenuté zlo, jež přežívá pouze díky mýtům či rituálům, motiv
jiných dimenzí a z toho plynoucí narušitelnost prostoru a času.
Lovecraft též obdivoval Algernona Blackwooda, který si rovněž
dokázal s těmito tématy poradit. Není známo, kdy se poprvé seznámil
s jeho dílem a nasál z něj onu tajuplnou atmosféru. Krátce po svém
seznámení s Machenovým dílem napsal Lovecraft klasický horor "Krysy
ve zdech", který se stal jednou z prvních oficiálně publikovaných
prací v právě začínajícím magazínu "Weird Tales". (První byl
"Dagon", publikovaný v říjnovém čísle roku 1923.) Následující rok mu
bylo nabídnuto místo redaktora magazínu, avšak kancelář magazínu
sídlila v Chicagu a tak Lovecraft odmítá.Povídka "Outsider" (1921)
byla drobnou vzpomínkou na A. E. Poa, další příběhy jako "Volání
Ctulhu" (1926) a "Barva z vesmíru" (1927) tvoří Lovecraftův
mistrovský vrchol. Jiní Lovecraftovi čtenáři upřednosnují spíše "Sny
v čarodějném domě" (1932) a "Hudba Ericha Zanna"
(1921).
V roce 1924
se Lovecraft oženil a vzal si Soniu H. Greene, dceru ruských
židovských přistěhovalců a oba dva se přestěhovali do Brooklynu. Po
krátkém okouzlení New Yorkem však H.P.L. brzy zatoužil po klidu
rodné Providence. Mimo to nemohl sehnat práci a byl tak závislý na
své ženě (modní návrhářce) a k doplnění příjmu vydával své staré a
přepracované povídky. Nakonec to byla Sonia, kdo ho přiměl k
návratu. Manželství netrvalo dlouho, protože oba dva byli zvyklí
prosazovat svou vůli (jejich známí popisovali Soniu jako "neobvykle
despotickou ženu") a nakonec se po dvou letech společenského života
odloučili, ačkoliv si i nadále nepřestali
dopisovat.
Kromě svých
povídek, básní a několika krátkých románů napsal Lovecraft přibližně
neuvěřitelných 100,000 dopisů, z nichž některé dosahovaly délky až
asi padesát stran. Tento výkon je zcela srovnatelný s Voltairem,
Horacem Walpolem a Samuelem Johnsonem.
Lovecraft
napsal asi padesát kratších či delších povídek, čtyři krátké romány,
několik vědecky zaměřených studií a mnoho
básní, jeho dílo však vyšlo ve vázané podobě poprvé až v roce 1939,
po jeho smrti. V roce 1937 byla u
Lovecrafta diagnostikována rakovina zažívacího a vyměšovacího
systému a po pětidenní hospitalizaci 19. března 1937 umrá ve věku
nedožitých čtyřiceti sedmi let, poté co své obtíže po celý jeden rok
považoval za chřipku a zatvrzele odmítal návštěvu lékaře. Byl
pohřben v rodinné hrobce, nacházející se na hřbitově Swan
Point. |
-Dianann
Stručný slovník
lovecraftštiny
(Necronomický průvodce)
Abdul Alhazred
Autor
Necronomiconu, známý též jako šílený básník, pocházející z
města Sanaa v Jemenu, které bylo za časů Kalífa Ommiada
prosperujícím městem (700 n.l.) .
Navštívil zříceniny Babylonu a podzemí v
Memfisu, strávil deset let na náhorních pouštních plošinách
jižní Arábie, které byly dle pověstí a jeho vlastního tvrzení
obývány zlými duchy a nemrtvými monstry. Na svých cestách
spatřil mnoho neobyčejných divů a snažil se jím
porozumět. Skončil v
Damašku, kde také napsal svou knihu. Po svém překladu do
řečtiny obdržel původní rukopis Al Azif známější jméno
Necronomicon. "Necro" značí řecký výraz pro smrt a
slovem "nomos" je nazývána praxe, přesto bývá titul
Necronomicon alternativně též překládán jako Kniha mrtvých
jmen.
Al Azif
Originální název
pro Necronomicon, slovo Azif je arabským výrazem,
vyjadřující noční zvuky (vydávané hmyzem). Předpokládalo se,
že onen zvuk je voláním démonů.
AZATHOTH
Výraz známý též
ve spojitosti s označením sultán, bytost, jež přebývá v
temnotách a je přímo či nepřímo odpovědná za všechny ostatní
pekelné bytosti a běsy, povstávající ze zlých fantazií a
myšlenek. Snové putování k
neznámému Kadathu: "...ta poslední
beztvará zhouba nejnižšího zmatku, jež se rouhá a blábolí ve
středu celého nekonečna - bezhraničný démonský sultán
Azathoth, jehož jméno se žádné rty neodváží vyslovit nahlas a
jenž hladově hryže v nepředstavitelných neosvětlených komnatách za
hranicí času uprostřed dušného, k šílenství dohánějícího
bušení mrzkých bubnů a tenkého jednotvárného knourání
prokletých fléten; odporného
bubnování a pískání, při němž pomalu, nemotorně a nesmyslně
tančí obrovití Nejzazší bohové, slepí, němí, temní,
nemyslící." Srovnej s
egyptsko-sumerskou mytologií - Azag-Thoth - podobnost s
podzemním zapisovatelem mrtvých Thothem (kniha sultána
Azathotha).
CTULHU
Bodem sporů je
už pouhá výslovnost - podle některých se vyslovuje
"kuhtulů", mnozí Lovecraftovi žáci však doporučují
"Cloo-loo". Existují teorie, že pochází z arabského
Qaudulu, Kadulu. V Čechách, na
Moravě (i jinde) rozšířeno jako
"ktulhu". 1. Bytost
sumerské mytologie 2. Podle H.P.L.
drak s tváří pokrytou tykadly. Cthulhu je uložen ke spánku v
Abbyssu (exotericky v propasti Pacifického oceánu), přesto
jsou paradoxně jeho nevětšími vzývači pouštní arabské kmeny.
Není jedním z Prastarých, je však jejich nejvyšším
veleknězem.
DAGON
1.Mýtický rybí
bůh, v Lovecraftově díle zastává roli zla, pocházejícího z
vodního živlu, podmořská protihodnota Boha a dobra
(Otec Dagon, Matka
Hydra).
2.Bůh
filištínských, jemuž byly obětovány lidské
oběti. Biblické odkazy:
Soudců 16:23, 1. Samuelova 5:2-7, 1. Paralipomenon
10:10
HASTUR
Mocný kníže
podsvětí případně jiné dimenze, lze najít i v pracech Roberta
W. Chamberse a Ambrose Bierce (A.B. charakterizoval Hastura
jako boha pastýřů).
NYARLATHOTEP
1.Podle H.P.L.
má egyptský původ a je staré krve faraonů, tmavé pleti, cynický a neblahý, nakupující cizí
nástroje z kovu a skla a skládající z nich nástroje ještě
cizejší... (černý
faraon) 2.Černý muž
čarodějných kultů, jeden z lovců temnoty a Ten, jehož
povolávají čarodějnice. 3.Hemživý
Chaos
PRASTAŘÍ
Podle
Necronomiconu byli pradávnými vládci Země, původně však přišli
z jiných světů (dimenzí). Yog -
Sothoth je brána, Yog - Shothot je klíčem i strážcem brány.
Minulost, přítomnost budoucnost, vše jest jedním ve jménu Yog
- Shothota. (Yog - Shothoth je klíčem, branou a strážcem a
rovněž i průsečíkem sfér, proto lze pomocí něho putovat mezi
světy.) Prastaří prý
kdysi panovali nad lidstvem, ale byli o svou vládu připraveni.
Stále se však snaží ze svého exilu najít cestu zpátky na Zem a trpělivě vyčkávají,
až se znovu zmocní této planety. Nejsou podobní
lidem a postrádají spatřitelný tvar. Mají prý četné
následovníky v podobě tajemných kultů, z nichž je jeden
nazýván Cthulhu.
SHUB-NIGGURATH
IA!
SHUB-Niggurath! Černá koza s tísícerem
kůzlat! Ženský aspekt
temnoty, Astarte nebo Isis, Hecaté, Diana, matriarchální kulty
a černé nebo krvácející madony, Isidino zpodobnění s mnoha
prsy, indická Kálí, ženská heterogamie.
SHOGGOTI
-bytosti bez
původního tvaru, které mohou svůj tvar náležitě
měnit. -bytosti bez
hlavy, bez úst a očí, ale přesto
naříkající... | |
Kenneth Grant a tyfónský
proud, lovecraftiánská kabala, sethiánská
mystéria |